O obci

Obec Hladov

se nalézá v mělce zahloubeném údolí horního toku Hladovského potoka, ve střední části Brtnické vrchoviny. Pramenný úsek potoka s Hladovským rybníkem zabíhá do vrcholové planiny, kterou prochází od východu k západu rozvodí mezi Brtnicí na severu a Vápovkou na jihu. K jihozápadní zalesněné části katastru obce náleží i část této vrcholové planiny ve výškové úrovni 660 m nad mořem.

Názvy obce

Původní název vsi z roku 1257 byl Pfaffendorf /ves knězova/ a patřila ženskému premonstrátskému klášteru v Nové Říši. Ležela v oblasti dolování a měla asi německé obyvatele. Ves zpustla a byla osazena českými obyvateli a v 17. století r. 1678 dostala název Hladow, neboť se jednalo o chudou ves s neúrodnou půdou. Nově byla přejmenovaná v roce 1720 na Hungerlayd, což znamenalo osada trpící hladem. V roce 1751 na Hungerleyden, v roce 1846 na Hungerleiden, Kladow, v roce 1872 na Hungerleiden a následně na Hladov.

Pečeť obce

Obecní pečeť o průměru 17 mm má v pečetním poli zobrazenou radlici hrotem nahoru a kolem ní kapitálou písmena P O H L , Jiná pečeť z konce 18. stol. má v pečetním poli zobrazeny dva zkřížené cepy, kolem nich tři hvězdy a pod nimi radlici hrotem nahoru a pod ní letopočet 1775, nápis kapitálou v opise zní: OBEC HLADOWSKA.

Historický vývoj obce

První písemná zmínka o vsi je z roku 1257 a její název je Pfaffendorf = /Popovice,dědina kněžská/. Ves dodávala do novoříškského kláštera desátky. Do roku 1849 byla součástí novoříšského panství. Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo v Hladově 8 usedlostí, z toho zůstalo za války osazeno 6 a 2 zpustly. Do roku 1671 se je ale podařilo znovu osadit. Ve vsi bylo ze starých usedlíků jen 6 domkářů s půdou a z nových také dva domkáři s půdou. Podle Tereziánského katastru moravského byl na rustikálu v Hladově 139,3 měřic orné půdy, 5,4 měřic zahrad, 5 měřic ladem, z rybníků bylo 1 a tři čtvrtě kopy štik. Ve vsi bylo 6 sedláků, kteří robotovali se dvěma voly 5 dnů, 4 pololáníci se dvěma koňmi 3 dny a 6 podruhů s 1 pěším 1 den v týdnu. Všichni sedláci měli vyměřenou robotu dva dny v roce na dovoz desátků a všichni chalupníci 1 den při rybolovu na panství.Podle oceňovacího operátu žilo r. 1843 v Hladově 254 obyvatel, z toho 132 mužů a 122 žen ve 36 domech a 56 domácnostech. Z nich se živilo 14 zemědělstvím, 2 živnostmi, 1 obojím vedle 39 nádeníků. Ve vsi bylo 6 pololániků se 30 až 40 jitry půdy, 6 čtvrtláníků se 14 až 16 jitry. Ke zdejší hospodě /čp.1/ náleželo 70 jiter. Chovalo se zde 10 koní, 36 volů, 77 krav a 33 obyčejných ovcí. Průměrný stav dobytka u větších usedlostí byl 4 voli, 2 krávy, 2 kusy mladého dobytka, 2 ovce a 2 vepři. Z Hladova se jezdilo na týdenní pondělní trhy do Třebíče. Byl zde 1 dům pojištěný proti ohni. Z uvedených živností zde byl 1 hostinský, 1 kolář a 1 kovář.

Správní začlenění obce od roku 1850

Do roku 1849 byl Hladov součástí klášterního panství Nová Říše v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 podléhal politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v soudní správě Okresnímu soudu v Telči. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byl v letech 1855 až 1868 podřízen Okresnímu úřadu v Telči. Od roku 1868 došlo k oddělení soudnictví od veřejné správy a obec se vrátila pod politickou pravomoc k Okresnímu hejtmanství v Dačicích, soudnictvím pod okresní soud v Telči. Po osvobození v r.1945 náležel Hladov pod Okresní národní výbor v Dačicích až do územní reorganizace r.1949, kdy připadl pod správní okres Třešť a v jeho rámci pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v polovině 60 let byl připojen pod správní okres Jihlava a Jihomoravský kraj až do zrušení Okresního úřadu v Jihlavě koncem roku 2003. V roce 1980 byl Hladov integrován pod obec Dlouhá Brtnice a posléze pod obec Stonařov. Od roku 1990 je obec Hladov opět samostatnou obcí. Od roku 2003 spadá pod pověřený Městský úřad v Jihlavě v samosprávném kraji Vysočina.V soudnictví náležela obec do poloviny r.1960 pod Okresní soud v Třešti, poté pod Okresní soud v Jihlavě.

Škola a její historie

Do konce února 1890 navštěvovaly zdejší děti obecnou školu v Dlouhé Brtnici, kam docházely i děti z Brtničky. Protože tato škola byla přeplněna a nestačila už pro tři obce, rozhodly se přiškolené obce Brtnička a Hladov pro stavbu svých vlastních školních budov. Stavba zdejší školy byla povolena v roce 1888 a se stavbou bylo započato v září téhož roku. Stavba byla dokončena na podzim roku 1889. Vyučování bylo povoleno dnem 1. března 1890. Stavbu školy provedl stavitel Jan Krištof z Nové Říše a stála 5600 zl. Osada Nepomuky byla ke zdejší škole přiškolena v roce 1892. Před tím chodily děti z Nepomuků do školy v Pavlově. V roce 1910 navštěvovalo tuto školu 90 dětí. Byly připraveny plány a materiál na přístavbu další třídy, která se měla uskutečnit v roce 1913. Ke stavbě však nedošlo. Vyučování ve škole skončilo 30.6. a škola byla definitivně zavřena, zůstala však v majetku obce Hladov. Přestavba školy na kulturní zařízení započala na podzim v roce 1988. Byl osazen nový krov nad části přístavby vč. nové střešní krytiny na celou stavbu. Byla provedena přístavby bývalé třídy a tím vznikl sál 15x15m. Bylo přistaveno nové sociální zařízení a prostory pro pohostinství. Nově byly provedeny veškeré instalace. Budova byla rekolaudovaná a slavnostně otevřena v roce 1992. V roce 2008 byla stávající okna a dveře nahrazena za výrobky plastové.

Učitelé:

Josef Novák nar. 30.8.1867 v Mysliboři vyučoval od 1.3.1890 do 31.7.1890
Jan Stelzig nar. 4.5.1862 v Telči vyučoval od 1.8.1890 do 31.8.1896
Matěj Lukšů ze Staré Říše - nar. v Třeštici vyučoval od 1.9.1896 do 30.11.1896
František Píša nar. 4.5.1867 v Krasonicích vyučoval od 1.12.1896 do 30.11.1905
Rudolf Elbl nar. 12.7.1876 v Kyjově vyučoval od 1.12.1905 do 31.8.1911
Arnošt Prais nar. 10.1.1887 v Urbanově vyučoval od 1.9.1911 do 31.1.1912
Jaroslav Veverka nar. 20.11.1878 v Dymokurách vyučoval od 1.2.1912 do 1.8.1914
Jan Pospíchal nar. 13.4.1889 v Urbanově vyučoval od 14.9.1914 do 21.6.1915
Rudolf Novák nar. 17.4. 1878 v Telči vyučoval od 22.6.1915 do 30.11.1916
Jaroslav Veverka /znovu/ vyučoval od 1.12.1916 do 31.8.1924
Josef Křen nar. 14. 8.1896 v Nevcehli vyučoval od 1.9.1924 do 31.8.1925
Marie Nováková vyučoval od 1.9.1925 do 31.3.1935
František Mátl vyučoval od 1.4.1935 do 31.8.1935
Eduard Šebesta nar. 7.2.1908 v Telči vyučoval od 1.9.1935 do 31.8.1951
Ludmila Kosíková nar. 15.11. 1910 v Buštěhradě vyučoval od 1.9.1951 do 31.8.1957
Marie Golschmiedová nar. 9.10.1935 v Třešti vyučoval od 1.9.1957 do 31.8.1966
Ivana Popelářová nar. 3.6.1942 v Bešinově vyučoval od 1.9.1966 do 31.8.1973
Antonín Novák nar. 7.6.1932 v Blížkovicích vyučoval od 1.9.1973 do 30.6.

Statistika počtu domů a obyvatel

V r. 1880 měla obec 39 domů a 289 obyvatel. V r. 1900 měla 40 domů a 303 obyvatel, v r. 1921 46 domů a 311 obyvatel, v r. 1930 52 domů a 278 obyvatel, v r. 1947 62 domů a 265 obyvatel, v r. 1950 64 domů a 256 obyvatel, v r. 1970 65 domů a 214 obyvatel, v r. 1982 56 domů a 175 obyvatel.V roce 2008 je v obci 45 domů pro trvalé bydlení /2 nové domy /, 136 občanů přihlášených k trvalému pobytu a 22 domů /chalup/ k rekreaci.

Vývoj obce

Ve 2 polovině 19 a v 1. polovině 20 století se většina obyvatelstva živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 564 ha. Živnosti v roce 1911.1 bednář, 1 kolář, 1 kovář a podkovář, 1 nálevce piva a kořalky, 1 obchodník se dřívím, 1 obchodník se smíšeným zbožím, 1 prodejce tabáku, 1 tesař. V obci byla parní pila. V roce 1924.Parní pila Jana Švejdy a syna, Živnosti – 2 bednáři, 1 kolář, 1 kovář a podkovář, 1 krejčí, 1 obchodník se smíšeným zbožím, 2 stolaři, 14 hospodařících rolníků.Elektrifikace obce byla provedena v roce 1938 firmou ZME Brno.V roce 1957 byl proveden obecní rozhlas. V roce 1957 bylo v obci založeno JZD nyní AGRO Stonařov.Budova Obecního úřadu byla postavena a zkolaudovaná v roce 1974.Kanalizace trasy „A“ a „B“ vč. chodníku byla dokončena v roce 1978.Obecní vodovod byl dokončen a zkolaudován v roce 1997.Plynofikace obce byla dokončena a zkolaudována v roce 2001.Hasičská zbrojnice byla dokončena a zkolaudována v roce 2003.